Hisstory

Termínem ,,studená válka'' používaný od roku 1947 (někdy se uvádí až 1945), se popisuje stav napjatého klidu zbraní, který panoval mezi Sovětským svazem a jeho bývalými válečnými spojenci od druhé poloviny 40. let. 

Typickým symbolem pro ,,studenou válku'' jsou země jako Německo, Korea, nebo Vietnam, které zůstaly v důsledku konfliktu velmocí několik desetiletí rezděleny.

Až do konce 80. let vypadala situace bezvýchodně. Ke změnám došlo teprve po nástupu Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu. Gorbačov si uvědomoval, že slabá sovětská ekonomika nedokáže ve vývoji a výzbroji udžet krok s mnohem ekonomicky silnější USA. Z tohoto důvodu Gorbačov zavedl  soubor ekonomických reforem (tzv. perestrojka), která nakonec roku 1989 - 1991 vedla k rozpadu SSSR i celého výchdního bloku.

Vznik studené války  

Historie ,Studené války' sahá až do  bolševické revoluce v roce 1917. Proletáři věřili, že přijde celosvětová revoluce, ta ovšem nepřišla a komunistický režim měl co dělat, aby se udržel na své domovské půdě. Soustředil se na vnitřní obnovu i za cenu obětí a rozvratu. SSSR začal hrát aktivnější roli až po nástupu J.V. Stalina, který upevnil svou moc za pomoci strádání milionů obyvatel. 

Stalin byl přesvědčen, že tvalé a mírové soužití s kapitalistickým světem, není možné. I přesto pod hrozbou globálního nacismu přistoupil na spolupráci s tzv. lidovými frontami (Španělsko a Francie).  Sovětský svaz uzavřel dohodu o neútočení s Německem a zahájil cilenou agresi proti státům jako bylo např. Polsko, Finsko a Pobaltí. Též veřejně podporoval nacisty. To vše se změnilo v okamžiku, kdy Hitler porušil pakt_Ribbentrop-Molotov (sdohoda o neútočení) a obrátil své zbraně směrem k Rusku. 

SSSR se náhle ocitlo na straně s demokratickými mocnostmi. I přes obrovké materiální a lidské státy vyhrála válku a zjevila se jako nová  vojenská supervelmoc, která byla schopna konkurovat USA

Vznik Bloků  

SSSR bylo pokládáno za rovnocenného partnera Ameriky. Stalin nastolil nový kurz a zavázal se uspořádat demokratické volby. Bohužel se však nezměnil, pouze si netroufal vyvolat věřejný konflikt, dokud nedisponoval jaderným arzenálem. Zbrojil a připravoval se převzít vládu ve východoevropských zemí, jimž zakázal účast na ,,Marshalově plánu'' (plán na obnovení poválečné Evropy, 1948).

USA z důvodu rostoucího napětí vyhlásily ,,Trumanovu doktorínu" (1947), kdy USA podporovala země, které bojovali proti nastolení totalitního režimu. Od roku 1948 napětí vzrůstalo a hrozila hrozba otevřeného válečného konflitku. Situaci neprospěla ani blokáda Západního Berlína. V obavách z narůstajícího napětí byla roku 1949 založena Severoatlantická aliance (NATO). V témže roku byla vyhlášena Čínská lidová republika a na scéně se objevila další komunistická supervelmoc. V roce 1950 propukl otevřený konflikt v němž komunistická Severní Korea napadla proamerickou Jižní Koreu. Boje skončily bez vítěze v roce 1953, kdy se poloostrov rozdělil. 

Autor : DM

Úprava: KČ